Svatá Barbora

Stůj, noho, posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš…
Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožným.
Hospodinovým řízením se tak stalo, je to podivuhodné v našich očích.

Podle zřejmě člověkem usazených nedalekých balvanů lze usuzovat, že zde bylo již posvátné místo Keltů. Podle vodohospodářské studie z osmdesátých let minulého století se pod územím Sv. Barbory nalézá mohutný soutok několika podzemních pramenů.

Vítkovci, slavný raný český rod, pozvali již ve 13. století do Jižních Čech Johanity, členy rytířského a špitálního řádu Sv. Jana Jeruzalémského, aby jim pomohli s úpravou a zalidňováním krásné leč nehostinné krajiny plné kamení a močálů. Ti postupně přivedli obyvatelstvo z převážně německy mluvících zemí. Jeden z Johanitů byl zřejmě prvním poustevníkem při dnešní Svaté Barboře.

Raný poustevní kostelík byl zásluhou Jindřicha z Hradce přestavěn na dnešní pozdně gotický kostel roku 1503. Téhož roku kardinál Petr uděluje kostelu odpustky na den Sv. Kryštofa, Barbory, Anny a Apoleny, a kostel se stává oficiálním poutním místem. V letech 1549-1782 se zde střídali poustevníci podřízení jindřichohradeckým jezuitům. V roce 1654 byl nově sklenut presbytář a roku 1657 i loď. V době barokní sem třikrát do roka přicházela procesí z Jindřichova Hradce a čtyřikrát do roka z Kardašovy Řečice. Asi 300 m od kostela na louce je studánka, u níž stojí menší kaplička.

Za josefinismu byl roku 1789 kostelík zrušen a prodán pro světské účely do soukromých rukou jindřichohradeckých pánů. Vybavení bylo rozebráno a rozprodáno. Domek, který sloužil původně jako poustevna, byl roku 1888 zbořen a na jeho místě postavilo hradecké panství myslivnu ve Švýcarském stylu.

Roku 1895 nechala hraběnka Josefína Černínová kostel opravit. Znovu se obnovila tradice poutí a konaly se tu národní slavnosti. Po zestátnění Černínského majetku (1945) patřil kostel Státním lesům v Jindřichově Hradci.

Od roku 1948 začal kostel povážlivě chátrat, a roku 1969 již byl v katastrofálním stavu. S vytrhanou podlahou a vymlácenými okny byl přestavěn vnitřními zděnými příčkami na sklady. Roku 1975 byl prodán do soukromých rukou jednoho a pak dalšího majitele, kteří jej používali jako kůlnu. Kostel i přilehlé budovy chátraly.

Začátkem roku 2008 získal objekt současný majitel, Čecho- Kanaďan, který se rozhodl kostel i přilehlé budovy zachránit a vrátit do původní krásy jako místo setkání rodiny a přátel. Financování bylo na 100% vlastními prostředky. K rekonstrukci přispěli svojí dovedností převážně zruční řemeslníci a umělci z Jižních a Středních Čech. Použitými materiály, řemeslností a pozorností k detailu se objekt dnes nachází ve stavu, v jakém nebyl ani ve slavných dobách svého vzniku.

Svatá Barbora je monument kulturnosti, dovednosti a zbožnosti našich předků. Na tomto místě k nám dodnes promlouvá jejich odkaz i duše. Kéž jsme hodni jejich následování.

Fotografie – přestavba, před a po

© Jan Mrázek 2011